7″ Aliusterra/Rosa Parks

ŽENA – OBJEKT
Tradiční role ženy matky – majetek muže a společnosti – objekty touhy a prestižní hračky či rodičky dalšího pokolení
Ale co chtějí samy? Nikdo se neptá vše je tradičně dané
Ale co chtějí samy? Jen žádné otázky – to budí zlost
Poslušné objekty společnosti – zpracované každodenní zkušeností

Ale já chci být víc než pouhou iluzí – jen tou druhou, co kráčí ve stínu
Podaná ruka – na znamení partnerství a nejen jako další nástroj útlaku
Protože jsem prý tak slabá

UNIFIKOVANÉ SÉRIE
Bitevní pole – každodenního bytí
Tohle je moje – a tohle zas tvé
Já jsem lepší – a já zase hezčí
Srovnávání zboží –  srovnávání cen

Můj život má takovouhle cenu
a můj zadek zas o něco větší
Ocenit, srovnat, pojistit, zhodnotit a spotřebovat do….

Proměněni v objekty unifikovaných sérií
kvalitní kusy – vždy podle módy
trendy, cool, skvělí, přesně na míru
a všechno se dá přeci vylepšit

A co zkusit být tím – čím se cítíš?
Vytvořit si vlastní svět – dle svých přání?

NEPROMLUVÍ
V zoufalství pomoc hledáš, najdeš však jen smrt.

Otevřené rány kaučukových stromů
Napájí krví řeky Matto Grossa
Lživé zvěsti a pár set gramů arseniku,
Mrtvý Indián nepromluví…

Každý rok jsou vykáceny stovky hektarů deštného pralesa,
každý rok lidé zničí stovky hektarů přírodních porostů,
aby je nahradili továrnami, městy, přehradami, plantážemi.
Každý rok tak ztrácí zvířata i lidé své přirozené prostředí.
V zájmu hromadění hmotných statků tak ztrácíme bohatství duševní

Těla Tapanyunů ve stínu velikánů
Lovci Indiánů, chamtivost a lži
Moudrosti pralesa neporozumíš
Dřevěné rty už nepromluví…